Byly předčasné a v roli Ježíška tentokrát působilo naše Béčko. Po zápase s Tašovicemi v KP jsme se mylně domnívali, že se něco podobného už nemůže opakovat a po dvou hodinách hry tomu také nic nenasvědčovalo.
Složitá situace byla na 1.šachovnici, vyrovnaná na druhé, ale lépe stáli Áda Pospíšil s tlakem na rozbité dámské křídlo soupeře,Venca Klíma s pěšcem navíc, podobně Vláďa Černoch i Jirka Lusk. Rovná pozice byla v partii Raimunda Leinera, ale tomu jsme proti mladému Vachulkovi věřili a podezřele začínal vypadat pouze Míra Veselovský.
Vedení jsme se ujali zásluhou Jirky Luska, který udolal Hrbka v pěkně vedené partii. Vzápětí moje nepřesnost umožnila prof. Mostovi zahnat mou dámu na h2 a malou kombinací získat figuru – 1:1.
Míra Veselovský vzdal marný boj proti Doležálkovu pěšcovému voji a Vláďa Černoch nabídl k naší nelibosti remis, kterou Kasal ihned přijal – krátká analyza prokázala, že Vláďova výhoda byla pouze optická. Raimund Leiner přijal nabídku remis ve vyrovnané věžovce.
A pak se začaly dít věci. Nejdříve se Áda Pospíšil s Ježkem snažil ulovit soupeřova krále, přitom však zapoměl na bezpečnost svého a nezbylo mu než vzdát, Venca Klíma tak dlouho odmítal Tomaščína zmatit a komplikoval hru až do chvíle, kdy si role vyměnili a bylo po partii a konečně Pavel Maglia se dostal jediným tahem do stejné situace vzápětí poté co jsme s Chlebušem na chodbě konstatovali, že je vyhraný.
Zápas byl ještě ošklivější než počasí – Habartov B – ŠK B 6:2.