Zápas jako zlý sen, na který je třeba co nejdříve zapomenout.
Začalo to na 7. šachovnici, kde nevyspalý Áda Pospíšil s Krupařem přehlédl pokračování, jež by mu přineslo možná rozhodující výhodu a dostal se pod zdrcující útok - 0:1. Pokračovalo to na 4. desce, kde Ehlich reklamoval překročení času. Bylo odehráno 7 tahů (!) a nejpravděpodobněji Míra Fuksa úplně zapoměl mačkat hodiny. V té době jsem dostal od Davida první nabídku remis, kterou jsem musel odmítnout. Pohromám však nebyl konec. Věra Lorencová pokazila slibnou pozici s Magliou v časové tísni a Míra Wimmer překročil čas - 0:4.
Katka Špererová bojovala statečně, ale Varga ji nakonec udolal matovým útokem. Po druhém odmítnutí remis jsem cítil morální povinnost partii vyhrát, ale přepnul jsem strunu - 0:6. Vítězství Lorence s Vankem bylo slabou náplastí, když vzápětí Klíma vzdal Kopeckému a dovršil tak jednu z nejkrutějších porážek v historii klubu.
ŠK Karlovy Vary - TJ Tašovice 1:7.
Jedinou radostí byly výkony našich mladých v souběžně hraném zápase - vyhrál Honza Špička a Karin Beranová, k nimž se na první šachovnici připojil i trochu starší Jirka Lusk.
ŠK Karlovy Vary C - Ostrov B 3:2.